HMS Rodney

HMS Rodney kotví v přístavišti.Po První světové válce vznikly v britském námořnictvu plány na stavbu svou pomalých, ale dobře pancéřovaných a vyzbrojených lodí. Nejdříve se počítalo s výtlakem 49 000 tun, ale zhledem k Washingtonské smlouvě byl zmenšen na 35 000 tun. Lodě této třídy, Nelson a Rodney, se nepodobaly ostatním bitevním lodím. Hlavní baterie děl ráže 406 mm ve třech trojčitých věžích byla umístěna v přední části lodi v řadě za sebou. Teprve za poslední věží se tyčil můstek a další nástavby i s pomocnou výzbrojí děl ráže 152 mm. Účel tohoto uspořádání tkvěl v úsporách pancéřování muničních komor, které mohly být tímto umístěny hned vedle sebe. Samotný pancíř byl velmi silný, až 355 Věže s děly ráže 406 mm ční nad palubu, která je zalévána vodou v důsledku rychlé plavby. mm na trupu a 406mm na věžích. Tento systém později využili i Francouzi u svých lodí tříd Dankerque a Richelieu. 

 Rodney byla spuštěna na vodu v roce 1925 a k námořnictvu přišla 10.listopadu 1927. Brzy poté obdržela velkou protiletadlovou výzbroj děl ráže 40 a 20 mm. V době vyhlášení 2. světové války se loď nacházela v Anglii, a její první akce probíhaly v Severním moři a Atlantiku. Při misi v norských vodách, kam byla vyslána po německé invazi, byla zasažena 450 kg pumou, ta ale nepronikla silným pancéřováním a explodovala na palubě. Celá skupina se vrátila v pořádku do Scapa Flow. Potom byla Rodney převelena na konvojová trasy, kde ji zastihla i zpráva o potopení HMS Hood (více ve stejnojmenné kapitole). Oddělila se od konvoje, plujícího do Kanady, a 26. května 1941 se spojila se svazem lodi King George V. Následujícího dne pak svedly obě lodě s Bismarckem bitvu, při níž Salva z hlavní baterie lodí třídy Nelson měla velký účinek. vzdálenost mezi loděmi klesla i na 3,5 kilometru. Děla Rodney byla prý ve vodorovné poloze. Ještě předtím, než se nad německým kolosem uzavřely mrazivé vody, odpluly bitevní lodě kvůli nedostatku paliva k Britským ostrovům. V létě téhož roku byly na lodi v Halifaxu provedeny opravy a  přezbrojení. Pak odplula do Středozemního moře, stala se součástí svazu H a doprovázela konvoje na Maltu a podnikala hlídkové cesty podél severoafrického prostředí. Po spojenecké invazi na Sicílii a později u Salerna (1943), kdy palbou svých děl napadala jednotky Osy, proběhly na lodi opravy přezbrojení. Do boje se potom Rodney dostala při invazi v Normandii, opět střelbou proti německým opevněním. Po konci války se stala, jako většina válečných lodí, přebytečnou, a v roce 1948 byla prodána do šrotu.

Zpět