HMS Rodney
Po První světové válce vznikly v britském námořnictvu
plány na stavbu svou pomalých, ale dobře pancéřovaných a vyzbrojených lodí.
Nejdříve se počítalo s výtlakem 49 000 tun, ale zhledem k Washingtonské
smlouvě byl zmenšen na 35 000 tun. Lodě této třídy, Nelson a Rodney, se
nepodobaly ostatním bitevním lodím. Hlavní baterie děl ráže 406 mm ve třech
trojčitých věžích byla umístěna v přední části lodi v řadě za
sebou. Teprve za poslední věží se tyčil můstek a další nástavby i s
pomocnou výzbrojí děl ráže 152 mm. Účel tohoto uspořádání tkvěl v úsporách
pancéřování muničních komor, které mohly být tímto umístěny hned
vedle sebe. Samotný pancíř byl velmi silný, až 355 
mm na trupu a 406mm na věžích.
Tento systém později využili i Francouzi u svých lodí tříd Dankerque a
Richelieu.
Rodney byla spuštěna na vodu v roce 1925
a k námořnictvu přišla 10.listopadu 1927. Brzy poté obdržela velkou
protiletadlovou výzbroj děl ráže 40 a 20 mm. V době vyhlášení 2. světové
války se loď nacházela v Anglii, a její první akce probíhaly v Severním
moři a Atlantiku. Při misi v norských vodách, kam byla vyslána po německé
invazi, byla zasažena 450 kg pumou, ta ale nepronikla silným pancéřováním
a explodovala na palubě. Celá skupina se vrátila v pořádku do Scapa Flow.
Potom byla Rodney převelena na konvojová trasy, kde ji zastihla i zpráva o
potopení HMS Hood (více ve stejnojmenné kapitole). Oddělila se od konvoje,
plujícího do Kanady, a 26. května 1941 se spojila se svazem lodi King George
V. Následujícího dne pak svedly obě lodě s Bismarckem bitvu, při níž 
vzdálenost
mezi loděmi klesla i na 3,5 kilometru. Děla Rodney byla prý ve vodorovné
poloze. Ještě předtím, než se nad německým kolosem uzavřely mrazivé
vody, odpluly bitevní lodě kvůli nedostatku paliva k Britským ostrovům. V létě
téhož roku byly na lodi v Halifaxu provedeny opravy a přezbrojení. Pak
odplula do Středozemního moře, stala se součástí svazu H a doprovázela
konvoje na Maltu a podnikala hlídkové cesty podél severoafrického prostředí.
Po spojenecké invazi na Sicílii a později u Salerna (1943), kdy palbou svých
děl napadala jednotky Osy, proběhly na
lodi opravy přezbrojení. Do boje se potom Rodney dostala při invazi v
Normandii, opět střelbou proti německým opevněním. Po konci války se
stala, jako většina válečných lodí, přebytečnou, a v roce 1948 byla prodána
do šrotu.
Zpět