Nagato

Roku 1916 schválil japonský parlament stavbu osmi nových bitevních lodí, jako základní sílu pro předpokládaný budoucí konflikt s USA. Ačkoliv byly nakonec dokončeny jen dvě (nagato a Mucu) lodě této třídy, byly to ve své době jedny z nejlepších bitevních lodí na světě. Jako první byly ozbrojeny děly ráže 406 mm a byly schopny vyvinout rychlost až 23 uzlů. Kýl lodi Nagato byl položen 28. srpna roku 1917 v loděnicích v Kure. Trup byl spuštěn na vodu o dva roky později a roku 1920 byla připojena k japonské flotile. Osm šestnáctipalcových děl bylo po dvou rozmístěno ve čtyřech věžích a pancíř dosahoval šířky až 305 mm. Až do roku 1934 se zúčastňovala námořních cvičení většinou jako loď 1. divize První bitevní flotily. V letech 1934-1936 prošla rozsáhlou přestavbou, při které byl odstraněn jeden komín, byl přebudován můstek a hlavně přidána protitorpédová obšívka, která zvětšila šířku lodi na 33 metrů. Po návratu do služby operovala Nagato u čínského pobřeží. Roku 1939 se stala vlajkovou lodí Spojeného loďstva.

Když 7. 12. roku 1941 napadl svaz japonských letadlových lodí, vedený právě Jamamotem, Američany v Pearl Harboru, poskytovaly mu při ústupu krytí právě Nagato a Mucu. V únoru následujícího roku byla Nagato vystřídána v úloze vlajkové lodi novou obrovskou lodí Jamato. 6.června téhož roku se zúčastnila slavné bitvy u Midwaye. Jelikož se boj vedl pouze leteckými silami, zbyla na těžké japonské lodě jen úloha záchranářů, lovících z vody námořníky ze čtyř letadlových lodí, které tehdy japonci ztratili a tím bitvu prohráli. Po ztrátě vzdušné nadvlády nad oceánem, která měla za následek potopení dvou bitevních lodí, se japonské lodě dlouho neodvážily žádné větší akce a trávily čas na základně na atolech Truk. V červnu roku 1943 se pak v japonských vodách potopila Mucu po výbuchu munice při ztrátě 1474 mužů.

Roku 1944 bylo japonské loďstvo donuceno opustit Truk a Nagato dorazila 21. února 1944 do základny Lingga poblíž Singapuru. Když dne 19. června začala bitva ve Filípínském moři, kde se Japonci pokusili všemi zbývajícími silami zastavit americký postup, byla Nagato součástí eskortní skupiny letadlových lodí. Bitvu zahájili Japonci masovým útokem 350 letadel z devíti lodí. Američané poslali do vzduchu všechny svoje stíhačky. Došlo ke střetnutí, které bylo později nazváno "Střílení krocanů na Marianách". Nováčci japonského letectva se totiž nemohli mnohem lépe vybaveným americkým veteránům vyrovnat. Do vln oceánu bylo sestřeleno na 250 letounů se znakem vycházejícího slunce, americké námořnictvo neutrpělo ani škrábnutí a ztratilo pouze asi 25 letounů. Zdrcení Japonci se dali na ústup, ale dvěma americkým ponorkám se podařilo potopit dvě letadlové lodi. Těsně před soumrakem potopily palubní letouny amerických lodí jednu letadlovou loď a další těžce poškodily. Z tohoto fiaska unikla Nagato téměř bez poškození, ale do akce se dostala až počátkem října v bitvě v zálivu Leyte. 

Zatímco se Američané chystali k vylodění na Filipíny, vypracovali Japonci plán "Šo-go 1. Za cenu obětování zbývajících letadlových lodí, které měly nalákat hlavní americký svaz letadlových lodí, hodlali napadnout bitevními loděmi invazní síly shromážděné v zálivu Leyte a zachránit tak Filipíny. Nicméně ještě při cestě k Filipínám byl svaz japonských lodí v noci odhalen a úspěšně napaden dvěma americkými torpédoborci a následujícího dne i letadly z lodí kontraadmirála Shermana. Ty se soustředily především na obří loď Musaši, která se k večeru potopila. Nagato byla zasažena třemi bombami, ale byla i nadále bojeschopná. Velitel japonských sil viceadmirál Kurita se rozhodl k ústupu, z Tokia však přišel rozkaz v akci pokračovat. Američané, kteří se domnívali, že Kuritovy lodě odplouvají pryč, vypluli proti návnadě v podobě letadlových lodí. Tak se jejich vyloďovací síly ocitly osamocené, chráněné pouze několika eskortními letadlovými loděmi. Kurita se ovšem příležitosti nechopil příliš úspěšně-ačkoliv Američané utrpěli citelné ztráty, jejich odhodlaná obrana se vyplatila a když obdrželi Japonci zprávu o zničení návnady - letadlových lodí - rozhodli se ustoupit. Ačkoliv byli následujícího dne napadeni americkými letadly, unikly těžké bitevní lodě beze ztrát. Nagato byla převelena jako plovoucí baterie na základnu Jokosuka, kde, ačkoliv byla poškozena několika nálety, dosloužila až do konce 2. světové války, jako poslední z japonských bitevních lodí.

Jako součást válečných reparací byla Nagato předána Američanům, kteří ji použili jako jeden z testovacích objektů při pokusech s atomovými bombami na atolech Bikini. Výbuch bomby pod vodou vážně poškodil trup lodi a ta se v noci na 29. července roku 1946 převrátila a potopila, jako poslední bitevní loď japonského císařského námořnictva.

Zpět